Česká republika - zastoupení u ESLP - regulace nájemného (2007)

Štrasburk chce od vlády vyjádření ke stížnosti majitelů domů                PRÁVO    21. 6. 2007

Ti požadují náhradu škody až 50 miliard korun

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku oficiálně požádal českou vládu, aby se vyjádřila ke stížnostem vlastníků domů a bytů na regulaci nájemného, které od nich obdržel. Vládě byla stanovena lhůta k podání stanoviska do 12. září. Právu to včera sdělila tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Je to první reakce štrasburského soudu vůči ČR od počátku roku 2005, kdy mu byly předány první stížnosti majitelů na regulaci nájemného. Počet stěžovatelů již vzrostl na zhruba 4800 a mezi nimi je i 16 senátorů. Majitelé si stěžují na omezování vlastnických práv. Tvrdí, že jim v důsledku regulace činží a nájemních vztahů vzniká velká škoda a požadují její částečnou náhradu ve výši 34 až 50 miliard korun. Jako nemajetkovou újmu chtějí od státu dalších 1,1 miliardy korun.
"Žádost soudu o vyjádření stanoviska státu je běžnou procedurou, není to nic neobvyklého," řekl Právu náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Podle jeho slov stanovisko zpracovává vládní zmocněnec, právník Vít A. Schorm, který Českou republiku zastupuje před Evropským soudem. S jeho kanceláří spolupracuje na přípravě obhajoby státu tým pražského advokáta Petra Tomana. Ten má dostat za odbornou pomoc podle dřívějších informací v médiích údajně 45 miliónů korun.

Řízení může trvat i více než dva roky

Místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin vítá, že soud začal dělat úkony nezbytné pro projednání žalob. "Je to s největší pravděpodobností reakce na naši urgenci, kterou zaslala advokátka stěžujících si majitelů Klára Veselá Samková," uvedl Dellin. Podle něj ale případ bude pro soud velkým oříškem, protože není obvyklé, aby si stěžovalo najednou tolik lidí.
Vládní zmocněnec Schorm k proceduře projednávání sdělil, že soud ze všech podaných stížností vybral čtyři stížnosti, které projedná jako tzv. pilotní kauzy.
Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček z toho, že žádost přišla až nyní, usuzuje, že celá záležitost není pro soud až tak urgentní. "Trvalo to opravdu hodně dlouho," uvedl Křeček. Očekává, že soud se se žádostí o stanovisko obrátí i na Sdružení nájemníků.
"My jsme sice své vyjádření zaslali už před půl rokem, ale soud tehdy odpověděl, že je to předčasně," připomněl Křeček.
Kuncová odhaduje, že řízení před Evropským soudem může trvat i více než dva roky. Majitelé domů i z tohoto důvodu požadují, aby se v Česku okamžitě uvolnilo nájemné. "Je to důležité proto, aby se předcházelo ještě větším škodám," prohlásil Dellin.

Kozel zahradníkem ve Štrasburku             PRÁVO   29. 11. 2006

Výběrové řízení na poradenství při zastupování státu ve sporu majitelů domů, kteří se u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku domáhají 60 miliard za škody, jež prý utrpěli regulací nájemného, vyhrál Petr Toman. Tento advokát Mirka Topolánka a ODS je znám i ze sporu Zdeňka Kořistky a Topolánkova tajemníka Marka Dalíka. Členem ODS se stal Toman už v roce 1991. Odměna 45 miliónů korun se Tomanovi podle smlouvy proplatí bez ohledu na výsledek pře.
Má vláda zájem na tom, aby stát spor vyhrál? Naděje na úspěch je přitom značná. ESLP jistě uzná, že ČR na jaře už přijala zákon o výrazném zvyšování nájemného od příštího ledna. Lze prokázat, že vláda nemohla ve Sněmovně léta prosadit deregulační zákon kvůli odporu opoziční ODS. Za 15 let vzrostlo nájemné 15krát, ale platy jen 5,5krát, stát musí chránit práva všech. Nájem nesmí být jen prostředek zisku. Zákon tu přitom neupravuje sociální bydlení, za což může ČSSD a její vlády.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) předem veřejně vyhlašuje, že stát nemá téměř žádnou naději spor u ESLP vyhrát. ODS nikdy nepřijala zásadu, že každý člověk má právo na přiměřenou životní úroveň pro sebe i svou rodinu včetně dostatečné výživy, šatstva a bydlení a na zlepšování životních podmínek. Závazek ČR, že státy, které ratifikovaly mezinárodní pakt tuto zásadu obsahující, zajistí i uskutečňování tohoto práva, je ODS cizí. Její politiky to zatím ani nenapadlo.
Na ESLP se podle evropské úmluvy může obrátit jen ten, kdo tvrdí, že je obětí porušení práv úmluvou zaručených, nebo nestátní nezisková organizace. V zápalu boje se ale k žalobě připojilo i osm senátorů, kteří to tvrdit nemohou: z ODS to byli Jaroslav Kubera, Josef Palata, Karel Tejnora, Miroslav Škaloud a Jaroslav Mitlener.
V minulosti se senátoři ODS bili za zájmy majitelů domů - úspěšně se u Ústavního soudu domáhali zrušení předpisů, které je omezovaly, a naopak mu neúspěšně navrhovali, aby vládě zabránil chránit nájemníky. Záměr mají nyní zřejmý - spor u ESLP co nejvíce prohrát. Je v souladu s úsilím ODS - více zvyšovat nájemné.
V neděli po debatě v televizi Prima mluvil před novináři o možném smíru s majiteli domů před rozhodnutím ESLP ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič (ODS). "Pokud bychom s vlastníky otevřeně hovořili o tom, jak změnit legislativu pro následující období a jak jim otevřít reálné dotační tituly, které by jim umožnily opravovat a rekonstruovat své vlastnictví, tak dohoda (s nimi) je pořád ještě možná," řekl. Sporu chce tedy použít k "dotování" majitelů domů ze státního rozpočtu a k přijetí zákonné úpravy, která by nájemníky ještě více poškodila. Proč vláda zadala "poradenství" při zastupování u ESLP? Stalo se tak vůbec poprvé. U ESLP zastupuje vládu stálý vládní zmocněnec Vít Schorm. Proč se veřejnosti sdělilo, že Toman vyhrál soutěž o zastupování státu, když vyhrál jen poradenství? Proč nabídku zakázky oznámil veřejný zadavatel, tedy ministerstvo spravedlnosti, tak nenápadně, jak mu to jen zákon umožnil, takže většina advokátů o ní vůbec nevěděla? Zakázku přitom oznámil už 14. srpna, tedy v době, kdy byla ve funkci ještě vláda Jiřího Paroubka a ministrem spravedlnosti byl Pavel Němec (US-DEU).
Vládě by měl radit ten, kdo uznává i zájmy nájemníků, jež jsou u ESLP ve shodě se zájmy státu. Spor lze vyhrát, či aspoň dosáhnout jen symbolického odškodnění majitelům domů. Hrozba ztráty 60 miliard, tlak na změnu zákonů a jiné zvýhodnění majitelů domů jsou ale pod prahem pozornosti ČSSD, která zájem o výhru ve sporu mezi podmínky tolerance vlády ODS asi nezahrne. A to je škoda.

Regulované nájmy jsou časovaná bomba       Hospodářské noviny  27. 11. 2006

Tři čtvrtě roku mají čeští soudci jasný úkol: Když se na vás obrátí majitel bytu, který prodělává kvůli regulovanému nájemnému, pak činži zvyšte. Jenže přestože tak rozhodl Ústavní soud, jehož výroky jsou závazné pro všechny, podobné spory od té doby vyhrálo jen několik majitelů.
Vlastníci domů, kteří na určení výše nájemného podávají k okresním soudům stále více žalob, tvrdí, že se soudům do rozhodování nechce.
Státu přitom možná již za několik měsíců hrozí, že vleklý spor o regulaci nájemného prohraje u Evropského soudu ve Štrasburku. Čtyři tisíce českých vlastníků po něm chtějí, aby je odškodnil. Ztráty z toho, že jim vybrané nájemné někdy nestačí ani na základní opravy domů, spočítali na 175 miliard korun.

Rozhodnutí je jen málo
Jeden z prvních sporů vyhrál vlastník z Veselí nad Lužnicí, který chtěl, aby mu nájemník platil za dvoupokojový byt na sídlišti místo zhruba 900 korun měsíčně dvojnásobek. Majitel uspěl u okresního i krajského soudu, což nakonec v říjnu potvrdil i Nejvyšší soud v Brně. Další byli úspěšní napůl. Například ve dvou sporech o nájemné v pardubických bytech Nejvyšší soud zrušil v srpnu a v říjnu rozsudky předchozích soudů, které tvrdily, že nájemné se zvyšovat nesmí. Obě kauzy tak půjdou znovu před okresní soudy.
Jak může postup soudů také vypadat, ukazuje spor o nájemné v garsonce v Praze 7. Nájemníci tady platí 800 korun měsíčně, majitel podal žalobu a chce o pět tisíc víc.
Jenže soudkyně při přerušila s tím, že neví, zda ji může rozhodnout a chce požádat o názor Nejvyšší soud. Důvod? Vždy stejný: Česko nemá zákon o deregulaci nájemného - norma, schválená v březnu, kterou chce stát nájmy v 760 tisících regulovaných bytech uvolňovat, totiž začne platit až od ledna příštího roku.
Soudci ale odmítají, že by se spory o nájemné zdráhali rozhodovat. Přesto jsou ale rozsudky Nejvyššího soudu, jimiž ruší verdikty, že nájem není možné zvýšit, přelomové.
Nejvyšší soud totiž má rozsudky nižších soudů sjednocovat. Tedy jednoduše: pokud v konkrétní při rozhodne, že se nájemné má zvyšovat, měly by nižší soudy v podobných případech vynést stejné verdikty.
Stát se už připravuje na obranu proti tisícům majitelů bytů před soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Vybral už právníka Petra Tomana, který bude Česko zastupovat. Už dříve štrasburský senát jednomyslně rozhodl ve prospěch majitelky z Polska, která si stěžovala na totéž, na co čeští majitelé. Ani ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) proto příliš nevěří, že stát proti vlastníkům uspěje.
V pořadu Nedělní partie televize Prima upozornil ale ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič (ODS), že evropský soud bude nejprve rozhodovat o takzvané přijatelnosti stížnosti majitelů domů. Podle něj soud nyní vyzve ČR, aby k otázce dala své stanovisko. "Budeme poukazovat na to, že už zde platí zákon o jednostranném zvyšování nájemného a celá řada dalších věcí, které nás odlišují od té situace polské," řekl.

Gandalovič: dohoda možná
Ohledně stížnosti majitelů domů ve Štrasburku Gandalovič ČTK po televizní diskusi řekl, že mimosoudní dohoda s majiteli domů je stále možná, "pokud bychom s vlastníky otevřeně hovořili o tom, jak změnit legislativu pro následující období a jak jim otevřít reálné finanční řekněme dotační tituly, které by jim umožnily opravovat a rekonstruovat své vlastnictví".
"Šanci u Evropského soudu určitě máme," myslí si Tomislav Šimeček ze Sdružení majitelů domů.
Majitelé ve své hromadné stížnosti požadují pro každého 10 tisíc eur za porušení lidských práv.
Pokud by soud rozhodl v jejich prospěch, měl by stát půl roku na to, aby se s majiteli dohodl na odškodnění za ušlé zisky. Jestliže by to obě strany nedokázaly, částku by určil soud.
Podle majitelů by mohla dosáhnout asi 40 miliard.

Česko bude hájit advokát Toman         PRÁVO   22. 11. 2006

Česko bude ve sporu s majiteli domu o regulované nájemné u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku zastupovat pražský advokát Petr Toman. Uvedla to včera televize Nova. Toman si věří: "Naším úkolem je najít takové důkazy, takové právní argumenty, aby ten soud dopadl nakonec spravedlivě. A většinou dopadá lépe, než na samém počátku vypadá," uvedl Toman. Ten za zastupování má dostat až 45 miliónů, ať dopadne spor jakkoli.