Korupce na obchodních soudech
TÝDEN 14. 8. 2000
Zápis do rejstříku: "Skvělej kšeft"
Jeden článek řetězce zaběhnutého uplácení při zápisu do obchodního rejstříku praskl. Systém, který dosud vyhovoval podnikatelům, některým soudním úředníkům a možná i soudcům, narušil člověk, který oznámil korupci na pražském Krajském obchodním soudu.
Konečně to prasklo. O úplatcích šustících při zapisování do obchodního rejstříku se dosud jen dlouhá léta šuškalo. Nyní se na ministerstvo spravedlnosti valí fakta, která dodal jeden z pracovníků Krajského obchodního soudu v Praze. "Všechny údaje o podplácení má už k dispozici Služba pro odhalování korupce (SPOK), k našemu vyšetřovateli se to ještě nedostalo," říká šéf pražských vyšetřovatelů Zdeněk Janíček. Protikorupční služba k případu mlčí.
Skutečnost, že informátor šlápl do "bzučícího vosího hnízda", dokazuje i fakt, že pražský obchodní soud se k celé kauze nechce, jak sdělila pracovnice sekretariátu předsedy soudu, příliš vyjadřovat. Proč? Nejspíš proto, že úplatky (jako vždy) vyhovovaly oběma stranám, podplácejícímu i podplácenému. Zápis do rejstříku či změna již zapsaných údajů trvá zhruba půl roku a někdy i více, což podnikatelům nemůže vyhovovat. Touto prodlevou mohou přijít nejen o výnosný obchod, ale nemají ani šanci získat například potřebný úvěr.
Co se stalo v Praze?
Zhruba v půlce května vyslechl šéf odboru inspekce ministerstva spravedlnosti Jan Vidrna a vedoucí sekretariátu ministra Václav Rajnošek informátora, jehož jméno úzkostlivě tají. Ten do jimi sepsaného zápisu uvedl jména soudních úředníků, kteří přijímali úplatky, ale i případy, kdy se díky korupci zápis do rejstříku výrazně urychlil. V dokumentu se píše o společnosti s ručením omezeným Masný průmysl Úvaly, soudní tajemnice měla za zápis inkasovat 40 tisíc korun (částka se vymyká průměrné výši úplatku - pozn. red.). Pozoruhodné na tom je, že firma je v likvidaci. Za zkorumpované označil informátor dalších sedm vedoucích kanceláří soudu a tajemníků. Ministr spravedlnosti Otakar Motejl považuje svědectví za závažné. "Doufám, že vyšetřování dospěje k takovému závěru, aby bylo možné říct: Ano, byla tam korupce, nebo: Ne, nebyla," prohlásil Motejl.
Kauza je prvním světlým bodem v problematice korupce u obchodních soudů. Samo ministerstvo si velmi cení neanonymního svědectví. "Neanonymní oznámení jsou zcela výjimečná," podotkl mluvčí Motejlova resortu Vladimír Voráček.
Dá se podnikat i legálně?
"Dá," tvrdí pražský právník Petr Toman. On sám při svých obchodních aktivitách raději, než by poskytl úplatek, koupí již založenou společnost. "Existují už firmy, které se výhradně prodejem společností zabývají," uvedl Toman. Jak vysvětlil, nákup zavedené firmy pro daný podnikatelský záměr je stejně rychlý jako zápis "s obálkou". "A navíc bez rizika," konstatoval.
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra vidí stěžejní problém uplácení u obchodních soudů v nedostatku personálu, který by žádosti vyřizoval. "Snad už je situace lepší," doufá. Toman ovšem tak "růžové brýle" nenosí. "Nevěřím, že se to v dohledné době zlepší, nejspíš není vůle," dodal.
S problémem korupce u obchodních soudů je seznámena drtivá většina advokátů, vždyť právě obchodní právo je nejlukrativnější právní disciplínou. Málokterý z nich je ovšem ochoten přiznat, že kontakty u soudů má, nebo že jich dokonce využívá. Dokreslují to slova někdejšího pražského žalobce, dnes obhájce Richarda Malečka pro Mladou frontu Dnes: "Takové věci se samozřejmě nevytrubují do světa. Pokud advokáti mají u soudu nějaký kontakt, tak o tom samozřejmě nebudou mluvit a hlídají si jej pro své klienty." Vzápětí neopomněl dodat: "Já osobně s tím zkušenost nemám, ale vím, že někteří kolegové ano."
Kamarád Rusů
Někteří právníci se na vybavování obchodních záležitostí úzce specializují. V české metropoli působí JUDr. Vladimír Kříž, který podle údajů policie pomohl v počátcích podnikání (hlavně zápisy do obchodního rejstříku - pozn. red.) několika desítkám občanům ze zemí bývalého Sovětského svazu. Spolu se svou ženou Madinou vlastní Kříž několik společností, mimo jiné Top Praha s.r.o., ve kterých figurují cizí státní občané, jejichž jména jasně napovídají, z které evropské či asijské lokality pocházejí. Při čtení údajů v internetovém obchodním rejstříku zaujme hlavně jedno jméno: Alim Karmov - nechvalně známý ruský finančník, který sliboval českým občanům nehorázné zisky při vkladu peněz do jeho společnosti Futurum Aurum. Vložené peníze zdefraudoval a svoje finančnické "hokuspokusy" si odpykává ve vězení. Dal se na víru a slibuje poškozeným navrácení peněz. "Máme údaje, že doktor Kříž pomohl při etablování v Česku desítkám občanů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Zajistil jim ubytování a posléze jim pomohl při zápisu do obchodního rejstříku," ilustruje Křížův předmět podnikání detektiv, který se zabývá kriminalitou rusky mluvících občanů.
Podplácení jak z americké kriminálky
Případy, kdy se podnikatel pokusí uplatit soudního úředníka kvůli zápisu v rejstříku, jsou ojedinělé. "Koledoval by si o okamžité oznámení korupce," vysvětlil pražský právník Petr Toman. Podle neoficiálních informací se role prostředníka mezi podnikatelem a soudcem zhostí advokát - specialista. Například v Praze podle dostupných poznatků byli donedávna k dispozici tři, dnes údajně už jen dva (klasickou advokátní praxi vykonává jen jeden - pozn. red.). "O lidech, kteří zápis zařizují, se mezi podnikateli ví. Je to totiž skvělej kšeft," řekl advokát, jenž se při své koncipientské praxi korupčním praktikám přiblížil. Dnes je z něj již advokát, a proto se z obav o ztrátu profese bojí zveřejnit jméno. Podnikatel si podle něj smluví s advokátem tajnou schůzku, kde jej informuje o své nabídce a o tom, co potřebuje. Obě strany se zpravidla dohodnou, běžná částka za zápis společnosti s ručením omezeným je 15 tisíc korun, za akciovou společnost dvojnásobek a výš. "Pak už to běží bez přítomnosti byznysmena, advokát vše zařídí za něj," vysvětlil někdejší koncipient. Korupce však zřejmě nebují jen v patře nižších soudních úředníků. "Akciové společnosti může zapisovat výhradně soudce," objasnil opět princip zápisu právník Toman. Bývalý koncipient jej doplnil řečnickou otázkou:"Všiml jste si, za jak dlouho byl v rejstříku zapsán převod IPB na Československou obchodní banku na ČSOB přitom není příkladem korupce, ale ilustrací toho, že když se chce, jde to i rychleji, než je obvyklé.
Kolik se za co platí
prvozápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku trvá standardní cestou přibližně asi půl roku, při úplatku 15 tisíc proběhne transakce do tří týdnů (někdy i ze dne na den)
doba prvozápisu akciové společnosti je identická, s úplatkem od 15 do 40 tisíc trvá opět necelé tři týdny
změny v rejstříku stojí 15 tisíc
ukončení podnikatelské činnosti a výmez z rejstříku přijde opět cirka na 15 tisíc
(pozn.:Výše úplatku závisí na důvěře mezi podnikatelem a dotyčným právníkem nebo soudním úředníkem)